Pozitivní přístup k životu a co je to amygdala

Druhou zářijovou sobotu dorazil na základnu projektu 2 generace (Jesle Little Heroes, Na Podkovce 20 – Podolí) usměvavý a pozitivně naladěný pan Zdeněk Svoboda. Jakožto odborný ředitel nadace Lepší senior, sám senior a původce myšlenky práce se seniory jako odnože projektu Konec prokrastinace vedl setkání na téma Pozitivní přístup k životu. Pan Svoboda na začátku představil sebe a nadaci Lepší senior a pak už se pustil do výkladu o pozitivním přístupu k životu a o tom, proč a jak ho vědomě docílit.

Proč bychom vůbec měli být pozitivní? Pro mnohé, zvláště dříve narozené, je jednodušší být negativní, nicméně i čistě ze sobeckého pohledu je pozitivní přístup pro každého velmi přínosný. Životní optimismus má prokazatelně pozitivní vliv na zdraví člověka, lépe se s ním překonávají životní překážky, prospívá sociálním vztahů a sociální vztahy opět mají pozitivní vliv na zdraví a na dlouhověkost.

Pan Svoboda zdůraznil, že je jednodušší podléhat špatným zprávám a špatná nálada se jednoduše šíří od jednoho člověka k druhému. Zatímco dobré zprávy se i dobře zapomínají, špatné zprávy se špatně zapomínají, ale dobře prodávají. Proto na nás média chrlí jednu špatnou zprávu za druhou. Zesílené vnímání špatných zpráv je dáno biologicky a geneticky – v minulosti bylo pro člověka důležité klást důraz na špatné zprávy, které zvěstovaly nebezpečí. Pokud člověk špatnou zprávu rychle vyhodnotil, mohl si zajistit přežití. Tuto schopnost má v našem mozku na starosti část s názvem amygdala. Ta je převážně zodpovědná za naše negativní emoce a v minulosti (a v některých situacích i dnes) nám pomáhala a pomáhá přežít.

Každý člověk má ale šanci přizpůsobit své reakce na vnější podněty, nemusíme dávat automaticky průchod negativní reakci, za kterou může amygdala. Naopak, pozitivní myšlení je možné trénovat. Jednou z možností je tzv. Lístek vděčnosti. Ten byl vyvinut pro americké vojáky s posttraumatickým syndromem, ale může ho využít každý z nás.

Jak na to? Je to jednoduché – zaznamenejte si každý den pozitivní věc, která se Vám povedla (např. dnes jsem opravdu vstala na budík, pomohl jsem manželce s nákupy, uvařila jsem výborný oběd), nebo za kterou jste vděční (za své blízké, za krásný západ slunce, za vypěstované rajče, …). Zkuste každý den najít aspoň tři nové věci, za které jste vděční, tři věci, které se Vám vzdor všemu podařily. Nebojte se zapisovat věci, které už považujete za samozřejmost. Je prokázáno, že pokud to vydržíte 21 dní, vypěstujete si návyk a začnete podvědomě ve všech věcech hledat to pizitivní.

Přednáška byla plná konkrétních příkladů pozitivních věcí kolem nás a inspirujících příběhů (Viktor Emil Frankl, Irena Sendlerová).

Děkujeme panu Svobodovi a těšíme se na shledání na další jeho přednášce, tentokrát 29. září na téma Mediální obezřetnost.